Maxmilián Först

Traduje se, že když někde na ulici bouchli popeláři popelnicí o chodník, Max zpozorněl a hned řekl, jaký to byl tón. Pravdou je, že byl vynikající sluchař, a tím pádem i výtečný muzikant. Měl to v genech po otci. Nepamatuji se, že bych ho někdy slyšel zpívat nějakou písničku, zato hrál na kde co, na kytaru, banjo, kontrabas, ale především na foukací harmoniku, a to přímo virtuózně. Oblíbil si country a prošel snad všemi znojemskými country kapelami své doby. Hrál s Touláky, s Květinkou, ve dvojici s Cmundou, natáčel s Voraři, byl u zrodu Jewelců. Čas hrával i s barovou kapelou. Byl schopen hrát okamžitě s každým. Jeho mimořádného talentu si všimli i slovutní odborníci Lubomír Pleva, Roman Horký či Michal Tučný… Současně byl Max přímé povahy a pro svůj soud nešel nikdy daleko, což bylo příčinou mnoha rozporů a roztržek, kvůli nimž z kapel odcházel, ale většinou, když hlavy vychladly, byl zase přijat zpět, a když zahrál, bylo vše zlé zapomenuto. Max Först dal muzice víc, než mu muzika vrátila, tedy hmotně, resty spánku a životosprávy mu nakonec podlomily zdraví. Zemřel až příliš mlád, ale nezapomenut.

Jiří Cmunda Roupec